Jsme nezávislým finančním konzultantem působícím na českém trhu. Naším cílem je finanční spokojenost našich klientů.
Aktuality
Očima expertů: Nový občanský zákoník již od ledna. Na co si dát pozor?
06/01/2014
Víte, co vás všechno čeká s novým občanským zákoníkem? Na co si dávat zvlášť pozor, vám poradí právníci, advokáti, zástupci pojišťoven, spotřebitelských sdružení a finančněporadenských společností.
Od prvního ledna 2014 začne být účinný nový občanský zákoník, který nahradí předchozí mnohokrát novelizovanou a záplatovanou verzi z roku 1964. Půjde o zásadní zlom, který ovlivní řadu oblastí soukromého práva. Končí také obchodní zákoník: v něčem ho zastoupí nový občanský zákoník, v něčem nový zákon o obchodních korporacích. Spousta novinek tak čeká i na podnikatele a spotřebitele. Není divu, že nový občanský zákoník měl řadu odpůrců. A vůbec nebyly výjimečné hlasy, které požadovaly alespoň odsunutí jeho účinnosti, protože prý na převrat nejsme dostatečně připraveni. Premiér Jiří Rusnok a ministryně spravedlnosti Marie Benešová však tuto možnost nakonec smetli ze stolu. A se zachováním původního termínu nabytí účinnosti vcelku pochopitelně souhlasí i bývalý ministr spravedlnosti a „otec nového občanského zákoníku“ Jiří Pospíšil, podle kterého nový kodex znamená skoncování se zastaralým komunistickým právem a příklon k modernímu právu, které je běžné v demokratické Evropě.
Změn, které souvisejí s novým zákoníkem, je mnoho, my jim věnujeme celý seriál, jak se ale říká, ďábel se ukrývá v detailu. A tak jsme se rozhodli oslovit odborníky s tím, ať naše čtenáře upozorní podle svého uvážení alespoň na jednu problematickou oblast, která může pro běžného člověka znamenat nemilou nebo dokonce nebezpečnou nástrahu. Vždyť jak víme, neznalost zákona neomlouvá. Nebráníme se ale ani dobrým zprávám…
Michal Hanych
právník advokátní kanceláře Moštěk
Stát udělal velmi málo, aby nás na nový občanský zákoník připravil. Právo je ale třeba brát s nadhledem. Hrozbou není samotný zákon, nýbrž jednání lidí. Realitou je, že se zákony často nedodržují a soudní cesta k právu je zdlouhavá. Zpočátku bude zákoníku opravdu rozumět jen málokdo, ale většina každodenních věcí se nemění. Největším rozdílem je rozšíření smluvní volnosti a značné upuštění od písemnosti. Mnohem více bude záležet na tom, co je ve smlouvách, než na tom, co stanoví zákon. Ústně bude možné sjednávat smluvní pokuty i převádět podniky.
Kompletní změnu soukromého práva bych připodobnil k výletu do zahraničí. Také neznáte tamní právo, ale v supermarketu nakoupíte stejně. Zároveň vás ale nenapadne pořídit v cizině nemovitost, aniž byste se neporadili s někým, kdo se v tamních zákonech vyzná. Mou hlavní radou je chovat se obezřetně a rozumně. Čtěte, co podepisujete. Poraďte se, když problematice nerozumíte. Buďte opatrní, pokud se jedná o částky, které si nemůžete dovolit ztratit.
Petr Němec
právník, Jdeto.de a HromadnéŽaloby.cz
Z pohledu bankovního klienta vidím změnu v tom, že se do smluv může vrátit takzvaný smluvní úrok z prodlení, kdy se strany dohodnou, že v případě prodlení dlužníka si věřitel může účtovat vyšší úrok z prodlení, než kolik je takzvaný zákonný úrok z prodlení. Banky takový smluvní úrok z prodlení dávaly do svých smluv již dříve, ale Nejvyšší soud tuto praxi odmítl a soudy tedy přiznávají jen zákonný úrok z prodlení (dnes činí 8,05 % ročně). Výše smluvního úroku z prodlení byla například u České spořitelny neplatně formulována jako výše obchodního úroku navýšená o 10 procent ročně. Tedy při úroku z úvěru 12 procent ročně byl úrok z prodlení 22 procent ročně. Povinnost hradit úrok hrazením úroků z prodlení nezaniká, tedy v součtu pak měl dluh dle představ banky narůstat tempem 34 procent ročně. Lze očekávat, že banky se ke svým úmyslům navrátí a úroky z prodlení spotřebitelům v bankovních smlouvách násobně narostou.
Richrad Gürlich
advokát, Advokátní kancelář Richard Gürlich
S účinností nového občanského zákoníku, bude zaveden výslovný zákaz takzvaných „překvapivých ustanovení“, vyskytujících se v obchodních podmínkách. V případě, že obchodní podmínky obsahují ujednání, které druhá strana nemohla rozumně očekávat (například ustanovení vylučující odpovědnost, smluvní pokutu apod.), je toto ustanovení neúčinné, pokud jej druhá strana nepřijala výslovně. Pro hodnocení „překvapivosti“ je důležitý nejen obsah příslušných ustanovení, ale i způsob jakým jsou napsána a zda jsou pro běžného člověka čitelná a srozumitelná (lupu na rozluštění obchodních podmínek tedy snad již nebudeme potřebovat). Konečné posouzení „překvapivosti“ ustanovení, však bude náležet soudu, u kterého bude nutné se případně bránit. Výslovné přijetí „překvapivých“ ustanovení nebude možné učinit přímo v obchodních podmínkách, ale navrhovatel smlouvy by na ně měl upozornit ve smlouvě samé, popřípadě je z obchodních podmínek vyčlenit a nechat spotřebitele podepsat zvlášť, v opačném případě má spotřebitel možnost se proti nim bránit.
Jana Jirásková
tisková mluvčí Pojišťovny České spořitelny
V oblasti životního pojištění se toho pro klienty po novém roce zas tak moc nezmění. A pokud ano, tak veskrze pozitivním směrem. Pojišťovny musí psát smlouvy srozumitelně a čitelně. Klient by se tak měl dočkat většího písma u pojistných podmínek a pojistných smluv, vše podstatné by měl najít na webových stránkách pojišťoven a v podkladech, které bude mít k dispozici předem. Více než kdy dříve se bude klást důraz na nezatajování podstatných skutečností. A to platí pro obě strany. Životní pojistka nově nemůže vzniknout bez existence pojistného zájmu, tedy bez důvodu, proč si pojištění sjednat. Ve chvíli, kdy zanikne tento důvod, může zaniknout i pojistná smlouva (třeba při rozvodu pojištěných osob). Další změny se týkají spíše názvosloví, nově se místo termínu „návrh“ setkáme s „nabídkou“, z „pojistného rizika“ bude „pojistné nebezpečí“, místo „lhůty“ se bude používat termín „doba“, novou definici zákonodárci vymysleli pro „pojistnou událost“ a pro „pojištěného“.
Michaela Gajdošová
vedoucí vzdělávání společnosti DataLife
Nový občanský zákoník přináší v oblasti bankovních smluv vyšší ochranu spotřebitele. Smlouvy totiž musejí být psány srozumitelně, sankční podmínky musejí být jasně a viditelně definované a dokumenty mají být pochopitelné pro „osobu průměrného rozumu“. Navíc nesmí být pro slabší stranu zvlášť nevýhodné bez udání důvodu. V případě, že banka nedodrží dané podmínky, může být smlouva napadena u soudu a následně prohlášena za neplatnou. Další výraznou novinkou zákoníku je možnost vypovědět bankovní smlouvu v případě, že banka změní všeobecné obchodní podmínky. Ale pozor, toto klientské právo se nevztahuje na smlouvy o úvěru a obdobné smlouvy, stejně tak ani na jednorázový vklad. Do právní úpravy účtů navíc mají nově spadat i vkladní knížky. Banky a celkově větší finanční instituce můžou tyto změny přivítat, ačkoliv jim nyní přináší zvýšenou administrativní zátěž. Lze však očekávat, že banka, která dokáže klientům novinky lépe vysvětlit, tím v konečném důsledku podpoří prodej svých produktů a služeb.
Miloš Borovička
právní poradce Občanského sdružení TEST
Nový občanský zákoník je napsán právníky pro právníky a běžný člověk nemá příliš šancí se v úpravě zorientovat a pochopit ji. Zákoník klade důraz na to, že každý má průměrný rozum a umí ho používat, nicméně průměrný rozum člověka dává zhodnotit nadprůměrně rozumnému soudci. O výkladu i základních ustanovení se vedou akademické debaty, které rozdělují odborníky na nesmiřitelné tábory, které se většinou shodnou, že jak to ve skutečnosti je, určí soud. Od Nového roku nás čeká dlouhá právní nejistota. Jednotný názor není ani na tak základní věc spotřebitelského práva, jakým je zákonná odpovědnost za vady. Nadšení spotřebitelů nevyvolá možnost jejich dodavatelů měnit obchodní podmínky, kdykoliv k tomu budou cítit rozumnou potřebu. Jistě neocení úroky z úroků a určitě nebylo jejich přáním sjednávat smluvní pokuty neformálně, třeba přes telefon. Na druhou stranu zákoník chápe, že přečíst desítky stran nepřehledných obchodních podmínek není v silách běžného smrtelníka, a na překvapivá ustanovení hledí, jako by v podmínkách nebyla.
Stanislav Holeš
právník společnosti Partners
Nový občanský zákoník přináší řadu změn do toho, co jsme až doposud považovali za zažité a obvyklé. Důležité však nejsou jen dalekosáhlé změny práva dědického či toho, jak se uzavírají smlouvy. Ďábel je často skrytý v nenápadném detailu. Jeden takový, se kterým se budou muset vypořádat klienti stavebních spořitelen, se skrývá v úpravě jednání rodičů při správě jmění dítěte. I když to mnoho lidí překvapí, rodiče mají už podle současného občanského zákoníku povinnost žádat o souhlas opatrovnického soudu při dispozici s majetkem dítěte, pokud se nejedná o běžnou záležitost. To se týká například i prostředků, které jsou naspořené na smlouvě o stavebním spoření, kde smluvní stranou je dítě. Zákon – dosavadní stejně jako i nový občanský zákoník – se tak snaží na prvním místě chránit dítě a jeho majetek, a to i proti vlastním rodičům. Význam to má třeba v případě, že by dítěti spořil jeden rodič a druhý chtěl peníze „odklonit“ jinam. Nebo kdyby dítěti odkázal v závěti bohatý strýček peníze a rodiče se jich chtěli zmocnit a použít je pro vlastní potřebu. Pokud nicméně rodiče finanční prostředky pošlou na účet vedený pro dítě, fakticky mu je tím darují. Rodiče s takto darovanými prostředky už nemůžou jen tak nakládat. Takový stav ovšem jak klientům, tak stavebním spořitelnám hrubě nevyhovuje. Praxe stavebních spořitelen se proto vyvinula tím směrem, že pokud je k dispozici ověřený podpis obou rodičů dítěte, kteří s dispozicí s prostředky dítěte souhlasí, tak stavební spořitelna prostředky zpravidla uvolní.
Nový občanský zákoník na právní úpravě této věci na první pohled nic zásadního nemění, pouze ji upřesňuje. Zejména jednoznačně stanoví, že rodič vždy potřebuje souhlas soudu při nakládání s majetkem dítěte, ledaže by šlo o běžnou záležitost nebo záležitost týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Nový občanský zákoník pro jistotu vyjmenovává i některé konkrétní příklady, kdy je potřeba vždy žádat o schválení soudu, bez ohledu na okolnosti případu. Platí tedy, že pokud rodič bude chtít nakládat s majetkem dítěte, měl by požádat o souhlas soud, pokud se na něj nevztáhne některá z uvedených výjimek. Lze očekávat, že vzhledem k tomuto zpřesnění stavební spořitelny opět ve větší míře budou požadovat souhlas soudu pro zrušení účtu dítěte a výplatu prostředků rodičům. To samozřejmě nemusí být zásadní problém – pro rodiče to ovšem znamená, že musí najít advokáta, který jim sepíše žádost k soudu, a pak to bude nějakou dobu trvat, než o tom soud rozhodne. Problém ovšem může být v tom, že rodiče budou muset uvést nějaký věrohodný a obhajitelný důvod, proč „šahají na majetek dítěte“ – pokud důvodem bude, že staví dům, ve kterém bude rodina bydlet, nebo že prostředky použijí jiným způsobem ve prospěch dítěte či celé rodiny, měl by to soud povolit. Důvod ve stylu „bereme si ty peníze, protože si táta chce koupit novou motorku“, asi naopak nebude ten pravý.
Zdroj: http://www.penize.cz/spotrebitel/277278-ocima-expertu-novy-obcansky-zakonik-jiz-od-ledna-na-co-si-dat-pozor