Vichřice, bouřka, krupobití: Ani pojištění často nevědí, proti čemu se pojistili
29/07/2014
Nejčastěji řádící živly dokážou během několika hodin natropit škody za miliardy. Ptáme se Marcely Machové, specialistky pojištění majetku a odpovědnosti z České asociace pojišťoven, jak se chránit před jejich následky. A také jak se vyhnout chybám při pojišťování proti nim.
Česká asociace pojišťoven se ve své letošní informační kampani soustředí na živelní pohromy. Minule jsme si povídali o podceňovaných nástrahách mrazu. Co je charakteristické pro vichřice, kdy a kde se nejčastěji objevují a jak vysoké škody mají na svědomí?
Nejničivější vichřice se většinou v České republice objevují v zimních měsících, zcela nahodile na celém jejím území. V loňském roce jich sice bylo víc na Moravě, pravidlo v tom ale hledat nelze. Průměrná škoda za posledních deset let se pohybuje kolem 30 tisíc korun, u jednotlivých událostí se pak liší a odvíjí od intenzity větru. Průměrná škoda u vichřice Emma z roku 2008 představovala přibližně 35 tisíc korun, u orkánu Kyrill to bylo přibližně o 10 tisíc korun míň, jeho územní rozsah byl však mnohem širší. Zanechal totiž po sobě 78 tisíc pojistných událostí.
Pokud se přižene vichřice v létě, bývá často spojená s bouřkami, údery blesku, případně i s krupobitím a lokálními záplavami. Škody způsobené krupobitím dosahují v průměru 48 tisíc korun.
Jaké škody tyto živly nejčastěji způsobují?
Nejčastěji jde o střechy a jejich části poničené vichřicí, krupobitím nebo pádem stromu, potrhaná elektrická vedení, škody způsobené vyvrácením stromů a podobně. Výjimkou nejsou sklepy podmáčené prudkými přívalovými dešti nebo požáry způsobené úderem blesku či zkratem. K méně závažným, ale velmi běžným škodám patří rozbité okenní výplně, polámané pergoly, rozbité skleníky nebo zničené zastřešení bazénu.
Poslední průzkum veřejnosti věnovaný problematice živlů potvrdil obavy Čechů z živlů, ale taky jejich nízkou motivaci k pojištění. Kde se ten rozpor bere?
Přibývající obavy z živlů úzce souvisí s tím, že živelní škody jsou v posledních letech stále častější. Osobní či zprostředkovanou zkušenost alespoň s jedním zmiňovaným rizikem uvedlo 79 procent dotázaných. Za nízkou motivací pro sjednání pojištění vidím ono typické a zrádné „mně se to stát nemůže“, tedy podceňování rizik, ale také stále nedostatečnou pojistnou gramotnost české populace. Ti, kteří nejsou pojištěni, mnohdy ani nevědí, před čím je možné se pojištěním chránit. A dokonce i pojištění často nemají přehled, proti jakým rizikům jsou přesně pojištěni, a některá rizika často zaměňují.
Jaká rizika jsou tedy součástí základního pojištění a co je vhodné připojistit? Můžete uvést nějaký konkrétní případ?
Vichřice, krupobití, úder blesku i požár jsou rizika, která bývají standardně kryta už v základní variantě pojištění stavby i domácnosti. Užitečným připojištěním může být ale pojištění elektrospotřebičů proti riziku přepětí v síti. A právě toto riziko 30 procent respondentů průzkumu zaměnilo s rizikem přímého úderu blesku. Je v tom ale rozdíl. Přímý úder blesku poškodí obvykle všechny elektrospotřebiče, které byly právě zapojené do sítě v objektu, do kterého uhodilo. K zakolísání napětí ale dochází v širším okolí od místa úderu, elektrospotřebiče, nejčastěji jejich napájecí zdroje, jsou pak poškozeny důsledkem přepětí v síti. To se týká zejména elektronických přístrojů s obrazovkou, praček, citlivé bývají také telefonní linky. Tyto škody nekryje pojištění přímého úderu blesku, ale právě pojištění elektromotoru, zkratu a přepětí v síti.
Je pojištění těchto rizik podmíněno ze strany pojišťoven nějakými preventivními opatřeními na straně klienta?
Obecným požadavkem pojišťoven na klienty je, aby dodržovali platné předpisy a normy a jednali tak, aby škoda nevznikla. Dodržováním všech bezpečnostních zásad jsme schopni se vyhnout vzniku požáru – zastavit vichřici nebo krupobití bohužel neumíme. O svůj majetek bychom ale měli řádně pečovat, tak aby nedocházelo ke zbytečným škodám. Dobře udržovaný dům nepoškodí vichřice tak snadno, jako ten, který má uvolněnou střešní krytinu, objekt s udržovaným a kontrolovaným bleskosvodem má nesrovnatelně větší šanci vyhnout se úderu blesku než ten, jehož ochrana je ve špatném stavu. Nefunkční bleskosvod u objektů, u kterých je podmínkou kolaudace, může být pro pojišťovnu dokonce důvodem pro krácení pojistného plnění.
Zdroj: http://www.penize.cz/pojisteni-nemovitosti/281882-vichrice-bourka-krupobiti-ani-pojisteni-casto-nevedi-proti-cemu-se-pojistili
« Zpět